Nad Blaty se slunce pomalu vyhouplo nad obzor a obyvatelé pevnosti Blata začali pomalu vylézat ze svých spacáků. Hned po ranní hygieně nás čekala výborná snídaně (marmeládový šáteček a kakao). Naštěstí zřejmě v pevnosti zaměstnávají úžasné kuchařky takže smrt hlady nám zatím nehrozí. Po úklidu cel, které nám strážci každé dopoledne bodují, jsme se odebrali k rannímu shromáždění na hřišti, tedy chci říci na dvoře pevnosti. Po krátkém úvodu jsme byli rozděleni do pracovních skupin, prý ať si vybíjíme energii. Musíme uznat, že po sladké snídani jsme ji měli hodně.
V barevných týmech nás tedy čekal první velký úkol. Dnes odpoledne se koná soudní přelíčení, které rozhodne o naší nevinně. Po vzájemné poradně jsme došli k závěru že i za všechno co můžeme nabídnout (sladkosti z domova) si nemůžeme úplně právníka dovolit. Nezbylo nám tedy nic jiného než se obhajovat sami. V týmech jsme pak celé dopoledne připravovali naši řeč a sadu důkazů ukazujících na naši nevinu. I přes včerejší tvrzení ředitele pevnosti, že nás k jídlu čekají jen uokropy a kaše, se naše kuchařky opět ukázali v tom nejlepším světle.
Po obědě (kuřecí vývar, holandský řízek s brambory) nám pak konečně zbylo trochu času k odpočinku. Odpoledne nás pak čekaly integrační aktivity v oddílech. Hodiny odbily pátou hodinu, nad táborem přeletělo hejno krkavců a u ohniště stanula soudní síň. Barevné týmy postupně předstupovaly před porotu a zlověstně vyhlížejícího soudce Krtoblata. Po zaznění všech řečí obhájců se porota odebrala k poradně. V mezičase, plní napětí jsme zhtli večeři (gulášová polévka s pečivem) a přesunuli se na večerní nástup. Po vyhlášení bodů za obhajoby přišel čas vyřčení rozsudku. DOŽIVOTÍ PRO VŠECHNY.
Nezbylo nám tak než se převléci do trestaneckých kostýmů a rozdat si vězeňské karty. Pak už nás čekalo jen zpívání s kytarou, proč nám kapela strážců tuto výsadu poskytuje je nám stále záhadou. Pak už jen zahoukal klakson oznamující večerku a my se vydali vstříc celám ve kterých strávíme zbytek našich životů. Nebo ne…?