Nad pevností pomalu vysvitlo slunce a stébla trávy okolo stanů pokryla ranní rosa. Zpěv ptáků přerušila hudba ohlašující rozcvičku. Prý už se nám náš společný tanec začíná docela dařit. Po řádném rozehřátí našeho pohybového aparátu na nás čekala speciální snídaně. Tentokrát si pro nás naše milované kuchařky připravily „extrudované obilné produkty pro mléčnou konzumaci“ neboli čoko kuličky s mlíkem.
Aby těch specialit nebylo pro dnešek málo, čekala nás zvláštní návštěva. Strážce naší pevnosti navštívili kolegové z Liberecké věznice. První část dopoledne jsme tedy strávili přehlídkou techniky vězeňské služby a ukázkových zákroků.
Ve druhé části dopoledne bylo třeba ukázat co v nás je, v soutěžních týmech jsme tedy na čas oblékali plnou těžkou výstroj a trefovali balonky strážce za štítem.
Po náročné soutěži jsme se už všichni těšili na oběd. Tentokrát na nás čekal luxusní vývar a sekaná s bramborovou kaší. Ještě celí utahaní z dopoledního nošení výstroje jsme si dali polední klid (slovo klid může být zavádějící, pozn. redaktora). Jako každé odpoledne nás i dnes čekala dávka oddílové pospolitosti, tentokrát ozvláštněná o průtrž mračen. Hitem pevnosti se tak staly zažehlovací korálky a pletené náramky. Hrdinské činy (první pomoc) se dnes učil páchat šestý a sedmý oddíl.
Večer se již počasí umoudřilo a my si tak mohli vychutnat zapečené těstoviny za romantického západu slunce. Co člověk v pevnosti nezažije… Večer jsme pro změnu poseděli a tentokrát i zazpívali s kapelou Posedíme. Nevíme jestli to bylo počasím nebo večeří, ale všichni dnes zpívali jako o život.
V pevnosti už je ticho, všichni odpočívají před zítřejším celodenním výletem a… no vždyť už to znáte 🙂
Dobrou noc